Analogová fotografie je COOL
Jmenuji se Jana, a jsem nešťastná z toho, jak blbě na fotkách vypadám. Již mne fotilo několik spolužáků na digitál a měli kvalitní foťáky, ale stejně jsem …
V našem fotoklubu se zabýváme fotografií, jako tvůrčím procesem a to jak digitální, tak analogovou cestou. Důraz je kladen na vlastní tvorbu.
Ve specializované skupině vyučujeme proces negativ – pozitiv. To zahrnuje vyvolávání kinofilmů, až po jeho následné zvětšení.
Talentovaná mládež, nadšenci, mohou do fotoklubu přicházet nad rámec svého rozvrhu. Je to ale příležitost pro všechny. Příležitost pro objevení a rozvinutí talentu.
Během roku pořádáme několik workshopů. Jde o jednodenní intenzivní práci koncentrovanou, jak na výtvarnou fotku, tak na řemeslo.
Má-li být výuka ve fotoklubu skutečně efektivní, je velmi závislá na volné, samostatné tvorbě jeho členů. Zjednodušeně popsáno, výuka fotografie spočívá dílem ve spolupráci s žáky, prostřednictvím ateliérových etud, dílem v řemeslných dovednostech. Inspiraci a korekci mohou nalézt v projekcích z dějin fotografie a medailonech osobností. Zásadní částí jsou ale konzultace jejich autorské tvorby. Tato samostatná tvorba, aby mohla být realizována, měla nějakou výpovědní hodnotu a hodnotu soukromých objevů, vyžaduje od autora několik nezbytných přístupů. Chtít věnovat svůj čas hledání tématu, přemýšlení nad ním, jeho „uchopení“, hledání formy k vyjádření vlastní myšlenky, praktická realizace (vizualizace), případně doplnění a korekce.
Pokud mladý člověk vezme fotografii jako svůj zkoumající a následně výpovědní nástroj, vytváří tak účinný prostor pro vzájemnou diskuzi, k porovnání různých vidění tématu a širších souvislostí. Vystavuje se tak podnětům, které jej obahacují nejen v umělecké cestě.
Fotografie jako zrcadlo života na jedné straně a obrazový deník na straně druhé, klade poměrně vysoké nároky na autora, má-li být výsledný obraz něčím více než jen pouhým popisem věcí, či událostí (platí to i pro případ hledání různých bezobsažností obrazu a podobných úniků ze sdělení, protože i „bezobsažnost“ je konec konců promyšlený koncept autora). A to jsem nezahrnul nároky diváka, který obraz může rozluštit a také nemusí a se kterým musí fotograf počítat. Shrnuto: autor musí v sobě zpracovat mnoho prvků, má-li se vydat alespoň správným směrem ke vzniku obsažného díla. Překážkou je mu „skutečnost tvrdší než křemen“, půjčím-li si slova předního českého fotografa Františka Drtikola (Oči široce otevřené, Nakladatelství Svět, 2002, str. 11). Fotograf se nemůže tolik utéci do vlastní imaginace (jak by tomu bylo, kdyby sáhnul po tradičních výtvarných prostředcích), všechny podněty musí být korigovány realitou, danou odrazem světla od reálných předmětů. Útěchou a vlastně tím nejdůležitějším je, že již samotná cesta je mnohem cennější (pro emoční, mentální rozvoj mladého autora), než případný umělecký výsledek.
Prezentované fotografie jsou ukázkou z dlohodobého konceptu, zabývajícího se mapováním života jedné specifické komunity. Fotografie jsou výpovědí o životě lidí, po generace uzavřených před okolním světem.
Etuda se zaměřuje na procvičení fotografie, jako řemesla. Jde o klasické portréty u kterých si studenti vyzkouší základní řemeslné techniky. Od clony přes čas a citlivost až po kompozici.
Autor si pohrává s protikladem tradičního obrazového sdělení. Svůj záměr již částečně odhaluje v názvu cyklu. Ticho a nehybnost předmětů, jako významové prvky tradičního pojetí, protože člověk již odešel, jsou …
Fotografie pocházejí z ateliérových cvičení, která navazovala na teoretickou část – historii fotografie a stavbu obrazu, praktickou část – práce se světlem a zpracování ve fotolaboratoři.
Jmenuji se Jana, a jsem nešťastná z toho, jak blbě na fotkách vypadám. Již mne fotilo několik spolužáků na digitál a měli kvalitní foťáky, ale stejně jsem …
A skvěle. Krásné prostředí Podkrkonoší, kouzlo starobylého statku, výborné jídlo a pití, umění nejen fotografické, přednáška o postmoderní fotografii a péče rodiny Baronových o umělce i o všechny hosty, to …
V analogu nejsme limitováni pouze černobílou technologií. Otestovali jsme možnosti barevného zpracování. Navyšujeme laťku a začínáme zavádět vyvolávání barevných negativních filmů Procesem C-41. Chovatel Martin Krupa tento proces poprvé vyzkoušel …
Fotoklub Líheň spadá pod DDM hl. m. Prahy. Najdete nás ve sklepních prostorech Stanice techniků. Součástí fotoklubu je velká komora, malá komora a ateliér.
Fotoklub probíhá:
Po: 15 – 17, 17 – 19h
Út: 15 – 17, 17 – 19h
St: 15 – 17h
Čt: 15 – 17, 17 – 19h
V případě zajmu se nás nebojte navštívit, ideálně po předchozí telefonické domluvě.